Žižkov - město ve městě

Žižkov je skvělý – a není divu, že právě tady chce bydlet spousta lidí, kteří se přestěhují do Prahy. Tahle čtvrť má totiž naprosto nezaměnitelnou atmosféru. Žije tu hodně lidí, najdete tu spoustu barů, restaurací s kuchyněmi z celého světa, klubů, galerií, parků i památek spojených s českou historií. A právě proto, že leží trochu stranou hlavních turistických tras, si Žižkov pořád zachovává svůj autentický charakter. Náš hostel stojí přímo v srdci starého Žižkova, takže je ideálním místem, odkud můžete začít objevovat tenhle jedinečný kout Prahy.

KRÁTCE Z HISTORIE

Žižkov vznikl z původně málo obydlené oblasti kousek za hranicemi středověké Prahy, jeho význam ale začal brzy růst. Karel IV. zde totiž založil vinice a udělil této oblasti zvláštní práva. Později, v roce 1420, se tu odehrála jedna z důležitých bitev husitských válek: Jan Žižka se svou převážně venkovskou armádou na vrchu Vítkov porazil katolické vojsko krále Zikmunda. Pět set let po této události byla na Vítkově vztyčena monumentální jezdecká socha Jana Žižky, která je dnes součástí Národního památníku vybudovaného na počest československých legionářů z období první světové války.

V 19. a 20. století prošel Žižkov rozsáhlým rozvojem. Kopcovitý terén na úpatí Vítkova neumožňoval pravidelnou urbanistickou koncepci, a tak tu postupně vznikla velmi specifická čtvrť plná strmých úzkých uliček, schodů, zákoutí a menších náměstí. Právě díky své atmosféře si Žižkov brzy vysloužil přezdívku pražský Montmartre. Dlouho šlo o levnou dělnickou čtvrť s dostupným bydlením, často v pavlačových domech se společnými záchody pro celé patro.

Během komunistického režimu se soudruzi rozhodli, že velkou část starého Žižkova zbourají a nahradí ji novou panelákovou čtvrtí. Naštěstí se jim tento plán podařilo uskutečnit jen z malé části, především v okolí Olšanského náměstí a horní části Husitské ulice. Většina starého Žižkova tak zůstala zachována, protože rozsáhlá asanace byla zastavena po sametové revoluci a pádu komunistického režimu v roce 1989.

ŽIŽKOV DNES

Od 90. let minulého století prochází Žižkov výraznou proměnou. Z dříve chudé a zanedbané dělnické čtvrti se postupně stal oblíbený domov studentů, umělců, muzikantů i cizinců, kteří tu našli dostupnější bydlení a svobodnější atmosféru než v uhlazenějších částech Prahy.

Tento přerod je ale stále vidět na každém kroku. Vedle opravených domů, nových kaváren a galerií tu pořád narazíte i na polorozpadlé fasády, oprýskané dvorky a trochu špinavá zákoutí. Právě v tom je ale část žižkovského kouzla. Čtvrť se nemění najednou a sterilně, ale postupně — často díky kreativním lidem, spolkům a neziskovým organizacím, které zde pořádají kulturní akce, výstavy, pop-up kavárny nebo sousedská setkání.

Jednou z akcí, kterou určitě doporučujeme, jsou Žižkovské mezidvorky. Během nich můžete nahlédnout do běžně nepřístupných zákoutí Žižkova, projít si vnitrobloky a dvory, dobře se najíst, zatančit si, zajít na divadlo nebo si prostě dát pivo ve stínu pavlačového domu. Je to skvělý způsob, jak poznat místní život trochu zevnitř.

A pak jsou tu samozřejmě bary a hospody. Ty k Žižkovu neodmyslitelně patří a najdete je téměř na každém kroku. Říká se dokonce, že v přepočtu na obyvatele jich tu bývalo nejvíc v Evropě. Dříve sem chodili dělníci po náročném dni v práci a hospody se tak staly přirozenou součástí každodenního života. I díky tomu má Žižkov dodnes pověst malé mekky pivařů.

KAM SE PODÍVAT?

Pokud vyjdete z hostelu směrem na cyklostezku a vystoupáte po schodech nahoru na Vítkov, dojdete až k Národnímu památníku. Je to jedno z nejlepších míst v okolí na pozorování západu slunce nad starou Prahou, takže si s sebou klidně vezměte pivo a užijte si výhled.

Funkcionalistická budova Národního památníku byla postavena v letech 1928–1938 podle návrhu architekta Jana Zázvorky. Už zvenku působí monumentálně, ale za návštěvu stojí i její interiér, který odpovídá původnímu záměru vytvořit důstojné místo připomínající československé dějiny.

V období komunismu byla budova přeměněna na mauzoleum Klementa Gottwalda, prvního komunistického prezidenta Československa. Jeho nabalzamované tělo zde bylo vystaveno několik let, než muselo být kvůli špatnému stavu zpopelněno. I tato temnější kapitola je součástí historie památníku a dobře ukazuje, jak se význam místa v průběhu 20. století proměňoval.

Dnes si v památníku můžete prohlédnout zajímavé výstavy věnované československé historii. Po návštěvě se vyplatí zastavit také v místní kavárně na střeše budovy, odkud je opravdu výjimečný výhled na celou Prahu. Vstup do památníku i na vyhlídkovou terasu je zdarma. Památník je otevřený od úterý do neděle, v pondělí je zavřeno.

TACHOVSKÉ NÁMĚSTÍ

Tachovské náměstí je malé, ale důležité žižkovské rozcestí pod Vítkovem. Právě tady najdete vstup do pěšího tunelu, kterým se během pár minut dostanete ze Žižkova do Karlína. Po nedávné rekonstrukci působí náměstí mnohem otevřeněji a příjemněji — vznikl tu lepší prostor pro chůzi, cyklisty i posezení venku.

Je to také dobré místo, kde se zastavit na jídlo nebo na pivo. V okolí najdete několik podniků, například U Slovanské lípy, tradiční žižkovskou hospodu s českou kuchyní, burger bistro Philly and Co’s nebo Planetu Žižkov, neformální restauraci a bar přímo u vstupu do tunelu.

Odtud můžete pokračovat nahoru na Vítkov, projít tunelem do Karlína, nebo se jen na chvíli zastavit a užít si další obyčejný, ale typicky žižkovský kout. Místo zároveň připomíná i starší historii čtvrti — dobu, kdy okolní svahy pokrývaly zahrady a vinice, dávno předtím, než se Žižkov proměnil v hustě zastavěnou městskou čtvrť.

POMNÍK JAROSLAVA HAŠKA NA PROKOPOVĚ NÁMĚSTÍ

Další zajímavý pomník najdete na nedalekém Prokopově náměstí. Sochař Karel Nepraš zde netradiční jezdeckou sochou připomněl spisovatele Jaroslava Haška, autora Osudů dobrého vojáka Švejka. Pomník byl odhalen v roce 2005, ale Nepraš se jeho dokončení už nedožil — finální práce, včetně busty Jaroslava Haška, převzala jeho dcera Karolína Neprašová.

Hašek měl k Žižkovu blízko a část svého života tu opravdu prožil. Pomník stojí poblíž místa, kde bydlel v době, kdy psal první díl Švejka, takže do žižkovského prostředí zapadá nejen svým tématem, ale i svérázným provedením.

Za pozornost stojí i samotné Prokopovo náměstí. Má nezvyklý trojúhelníkový tvar a dříve se tu konaly trhy, které byly důležitou součástí každodenního života starého Žižkova. Dnes je to spíš klidnější místní náměstí, ale pořád si zachovává atmosféru čtvrti, kde se historie, hospody a trochu absurdní humor potkávají na jednom místě.

ŽIŽKOVSKÝ TELEVIZNÍ VYSÍLAČ

Žižkovský televizní vysílač patří k nejvýraznějším a nejkontroverznějším stavbám v Praze. Často se o něm mluví jako o jedné z nejošklivějších budov světa a přezdívá se mu také „Husákova jehla“. My ale musíme přiznat, že nám se vlastně docela líbí — právě proto, jak zvláštní a nezaměnitelný je.

Pokud vyjedete nahoru na vyhlídku, otevře se vám jeden z nejlepších panoramatických pohledů na celou Prahu. Město odtud uvidíte ze všech stran, od žižkovských střech až po historické centrum, Pražský hrad a vzdálenější okraje města.

Ještě podivnější a zároveň slavnější se věž stala díky obřím miminkům od Davida Černého, která po ní lezou nahoru a dolů. Večer zase často vynikne díky nasvícení, někdy i v barvách české trikolory. Díky tomu působí jako něco mezi technickou stavbou, výstředním uměleckým objektem a žižkovským symbolem.

Ve věži najdete také restauraci, která sice patří k dražším podnikům v okolí, ale výhled i kvalita jídla za návštěvu stojí. Každopádně to není místo pro každého — pokud máte strach z výšek, možná bude lepší obdivovat věž raději ze země.

STARÝ ŽIDOVSKÝ HŘBITOV

Hned pod Žižkovským vysílačem, ve Fibichově ulici, najdete nenápadný Starý židovský hřbitov. Vznikl už v roce 1680 jako pohřebiště pro oběti morové epidemie a později, po uzavření Starého židovského hřbitova v Josefově, se stal hlavním židovským pohřebištěm v Praze. Sloužil až do roku 1890, kdy ho nahradil Nový židovský hřbitov na Olšanech.

Během více než dvou století zde bylo pohřbeno několik desítek tisíc lidí — rabíni, učenci, učitelé, lékaři, průmyslníci i další významní i méně známí členové pražské židovské komunity. Dnes se dochovala jen malá část původního hřbitova. Jeho velká část byla v průběhu 20. století zrušena a proměněna v Mahlerovy sady, další zásahy přišly v souvislosti s výstavbou Žižkovského vysílače.

Návštěvu určitě doporučujeme. Hřbitov má podobně silnou atmosféru jako slavnější Starý židovský hřbitov v Josefově, ale bývá tu mnohem klidněji a narazíte zde na výrazně méně turistů. Mezi stromy a starými náhrobky působí skoro zapomenutě, a právě díky tomu patří k nejpůsobivějším místům na Žižkově.

NOVÝ ŽIDOVSKÝ HŘBITOV

Když už Starý židovský hřbitov na Žižkově nestačil, byl v roce 1890 založen Nový židovský hřbitov na Olšanech. Používá se dodnes a patří k nejvýznamnějším židovským hřbitovům v Praze. Najdete ho jen kousek od stanice metra Želivského, takže se sem snadno dostanete i při procházce po širším okolí Žižkova.

Nejslavnější osobností, která je zde pohřbena, je česko-německý spisovatel Franz Kafka, známý po celém světě. Kromě něj tu najdete také hroby dalších významných literátů a osobností, například Maxe Broda, Arnošta Lustiga, Jiřího Ortena nebo Oty Pavla.

Za návštěvu stojí i samotný areál hřbitova. Je klidný, rozlehlý a plný nádherných náhrobků, hrobek a starých stromů. Zvlášť působivá je jeho starší část, kde se mezi historickými hroby dá na chvíli úplně zapomenout, že jste pořád ve městě. A pokud máte rádi podobně tichá místa, můžete návštěvu spojit i s procházkou po sousedních Olšanských hřbitovech, které mají velmi silnou atmosféru a patří k nejzajímavějším pražským hřbitovním areálům.

PAVLAČOVÉ DOMY A VINICE NA VÍTKOVĚ

Pavlačové domy rozeseté po celém Žižkově připomínají dobu, kdy byla tato čtvrť hlavně dělnickým předměstím. Určitě si jich všimnete, pokud se od hostelu vydáte doprava po cyklostezce směrem k Tachovskému náměstí a Žižkovskému tunelu.

Dnes už pavlačové domy dávno nejsou jen levným bydlením pro chudé. Mnohé z nich prošly rekonstrukcí a stalo se z nich poměrně vyhledávané bydlení — často s výhledem do zeleně, otevřenými pavlačemi a atmosférou, kterou v novostavbě jen tak nenajdete.

Pokud budete pokračovat dál směrem ke Karlínskému, správněji Žižkovskému tunelu, všimnete si také vinice na svahu Vítkova. Vznikla jako připomínka staré vinařské tradice, která je v této části Prahy doložená už od doby Karla IV. Dnes tu roste necelých 700 hlav vinné révy a místo hezky připomíná, že než se Žižkov zaplnil činžáky, bývaly zde zahrady, pole a vinice.

PARK PARUKÁŘKA A PROTIATOMOVÝ KRYT

Parukářka, oficiálně vrch svatého Kříže, je jeden z nejpříjemnějších žižkovských parků a skvělé místo, kam si zajít odpočinout od města. Z vrcholu je krásný výhled na velkou část Prahy a v panoramatu samozřejmě dominuje Žižkovský vysílač.

Je to ideální místo na piknik — stačí si vzít deku, něco dobrého s sebou a rozvalit se na trávě nebo pod stromy. Pokud dostanete žízeň, najdete tu i místní kiosek a hospůdku, kde si můžete dát točené pivo. V parku jsou také dětská hřiště, místa k posezení a veřejné venkovní grily, takže pokud máte chuť na grilování, maso nebo zeleninu s sebou.

Pod Parukářkou se nachází také protiatomový kryt Bezovka, rozsáhlý podzemní komplex vybudovaný v letech 1950–1955 během studené války. Původně měl ukrýt až několik tisíc lidí a dodnes patří k nejzajímavějším technickým památkám v okolí. Část prostoru slouží jako expozice věnovaná civilní obraně a studené válce, najdete tu i lezeckou stěnu ve schodišti. Dříve se bunkr spojoval také s klubovou scénou a undergroundovými akcemi, takže pokud vás zajímá jeho aktuální program nebo možnost návštěvy, zeptejte se na recepci — rádi vám poradíme.

ZÁVĚREM

Žižkov možná není tou pohlednicově dokonalou Prahou, kterou většina návštěvníků hledá jako první. A právě v tom je jeho kouzlo. Je to čtvrť prudkých ulic, starých hospod, zvláštních památek, skryté historie, zelených kopců a krásných výhledů. Místy působí trochu ošuntěle a drsně, ale zároveň je plná charakteru, kreativity a každodenního místního života.

Ať už sem vyrazíte na procházku na Vítkov, na pivo do Parukářky, za výhledem ze Žižkovské věže, nebo se jen budete toulat bez přesného plánu, Žižkov vám ukáže jinou tvář Prahy. Je blízko centra, ale atmosférou se od něj liší úplně — je méně uhlazený, méně předvídatelný a mnohem víc lokální.

Po více než pětadvaceti letech, které tu jsme, si pořád myslíme, že Žižkov patří k nejlepším pražským čtvrtím k objevování. Vezměte si pohodlné boty, nastražte své smysly a možná i chuť na jedno dvě piva. O zbytek už se Žižkov postará.